Detoxikační kúry na bázi šťáv získaly v posledních letech popularitu jako údajný způsob, jak rychle pročistit tělo, podpořit hubnutí nebo zlepšit zažívání. Přesto nové poznatky zpochybňují prospěšnost takových postupů. Krátkodobá konzumace pouze ovocných a zeleninových džusů nejenže tělu neprospívá, ale může vážně narušit přirozenou rovnováhu mikroorganismů v těle a způsobit více problémů, než si mnozí uvědomují.
Co se děje s mikrobiomem při džusové dietě
Při přechodu na detoxikační kúru založenou pouze na šťávách dochází k zásadním změnám v mikrobiomu úst a střev. Vědecká pozorování ukazují, že již během tří dnů stravy tvořené výhradně džusy stoupá množství bakterií spojených se zánětlivými procesy, konkrétně skupiny Proteobacteria. Tyto mikroorganismy jsou signálem narušení rovnováhy a mohou souviset i se zhoršením kognitivních funkcí. Naopak bakterie považované za prospěšné – například z rodu Firmicutes – významně ubývají, zejména v dutině ústní, která je na změny v jídelníčku obzvlášť citlivá.
Deficit vlákniny jako hlavní riziko
Zásadní problém džusových diet spočívá v téměř úplné absenci vlákniny. Při výrobě džusů je vláknina odstraněna a právě její nedostatek má přímý dopad na stav mikrobiomu. Bez vlákniny strádají prospěšné bakterie, které výrazně přispívají ke zdraví trávicího traktu, regulaci cholesterolu i glykemie a prevenci chronických onemocnění. Naopak se více daří patogenním bakteriím, které využívají vysokého obsahu cukrů v džusech a vytvářejí prostředí zvyšující riziko zánětu a narušení bariérové funkce střev.
Džusy nejsou alternativou celého ovoce a zeleniny
Zatímco celé ovoce a zelenina obsahují nejen vitaminy a minerály, ale také vlákninu a další mikroživiny, džus představuje pouze tekutinu s rozpuštěnými cukry, bez stavebních kamenů, které mikrobiom potřebuje. Světová odborná doporučení proto dávají jednoznačně přednost celistvým rostlinným potravinám. Džus může být pouze příležitostným doplňkem – u dospělých nejvýše jedna sklenice denně, u dětí ani to ne. Navíc pití džusu není z hlediska zdravé stravy považováno za plnohodnotnou porci ovoce či zeleniny.
Klesající příjem vlákniny – dlouhodobý trend
Příjem vlákniny v moderní stravě dlouhodobě klesá. Dávné generace ji v běžném jídelníčku měly více než dostatek – zatímco v pravěku lidé denně zkonzumovali až 50 gramů vlákniny, dnes se průměrný příjem často nedostane ani k doporučenému minimu 25–30 gramů. Právě pokles vlákniny v potravě je jedním z faktorů, proč jsou poruchy mikrobiomu i chronické střevní obtíže čím dál běžnější.
Jak zachovat zdravý mikrobiom
Odborníci doporučují dávat přednost celému ovoci a zelenině, případně domácí smoothie připravované mixováním, které vlákninu zachovává. Nejbohatším zdrojem vlákniny jsou například hrušky, jahody, ostružiny, jablka, maliny, banány, mrkev, řepa, brokolice a kadeřávek. Rovnováhu mikrobiomu ovlivňuje především pestrost a kvalita dlouhodobé stravy, nikoli krátkodobé, extrémní režimy.
Reálné důsledky džusových kúry pro tělo
Mýtus o očistných účincích džusových diet může v konečném důsledku vést k narušení přirozené vnitřní rovnováhy. Absence vlákniny, nárůst cukrů a rychlé proměny bakteriálních populací ukazují, že taková kúra neznamená detoxikaci, ale spíše zátěž pro organismus.
Závěrem lze shrnout, že detoxikační kúry tvořené pouze šťávami nenabízejí tělu žádný zdravotní benefit a naopak mohou způsobit rozvrat mikrobiomu. Skutečné zdraví vychází z pravidelné konzumace pestré stravy bohaté na vlákninu, která podporuje rozvoj prospěšných bakterií a udržuje tělo v rovnováze.
