Konzumace mléka u dospělých bývá tradičně označována za základ zdraví, přesto je ve skutečnosti její nezbytnost sporná. Vývojová historie lidského druhu ukazuje, že většina lidí na světě ztrácí schopnost efektivně trávit mléčný cukr po dětství. Zatímco někde jde o běžný nápoj, jinde hraje významnou roli kultura i genetika – a to výrazně ovlivňuje náš vztah k mléku a jeho benefitům.
Nezvyklá evoluční vlastnost dospělých: schopnost trávit mléko
U většiny savců se produkce enzymu laktáza a s tím i schopnost trávit laktózu vytrácí po konci kojení. Z tohoto pravidla se však vymykají někteří dospělí v oblastech severní a západní Evropy a části Afriky, kde až 90 % populace bez problémů tráví mléko i v dospělosti. Tato schopnost vznikla díky genetické mutaci teprve před zhruba 6 000 lety v období neolitu, což v kontextu evoluce představuje poměrně krátký časový úsek.
Mléko jako evoluční výhoda v krizových časech
Rozšíření schopnosti trávit mléko bylo dlouho spojováno s jeho nutričními výhodami – tedy s tím, že poskytuje snadno dostupný vápník, vitamín D, energii i bezpečný zdroj tekutin. Nedávné genetické a archeologické výzkumy však ukazují, že spojitost mezi rozšířením genu pro laktázu a skutečnou konzumací mléka byla mnohem složitější. Klíčovou roli totiž sehrály období hladomorů a epidemií, kdy lidé schopní přijímat čerstvé mléko měli větší šanci přežít náročné podmínky, zatímco ostatní byli ohroženi nebezpečnými průjmy či dehydratací.
Mléko není biologická nezbytnost, ale specifická adaptace
Fakt, že dnes dvě třetiny světové populace nejsou schopny laktózu trávit, nesouvisí se špatným zdravím. Ve skutečnosti jde o normální stav, který je upravený kulturně: například v mnoha částech Asie a Eurasie se mléko běžně konzumuje v fermentované podobě, jež je lépe stravitelná. Mléčné výrobky zde mají význam spíše jako výsledek kulturní inovace než genetické adaptace.
Mýty a skutečné přínosy mléka
Západní představa o nezbytnosti mléka v lidské výživě stojí více na historii, ekonomice a tradici než na objektivní biologické potřebě. Mléko může být pro část populace cenným zdrojem důležitých látek, v globálním měřítku se však jedná o specifickou adaptaci na jedinečné historické podmínky a krize. Co platí v jedné části světa, nemusí být univerzální pravdou jinde.
Z evoluční perspektivy není konzumace mléka a schopnost jeho trávení u dospělých všeobecně rozšířená nebo nutná. Jde o specifickou odpověď na historické výzvy, spíše než o základní kámen zdraví všech lidí.
